Polka, furiant a mazurka

Co uvádí rezervační stránka

Rezervační stránka uvádí, že hosté sledují folklorní taneční show s tanečníky a hudebníky v krojích z českých a moravských regionů, poslouchají písně z Čech a Moravy a učí se tradiční taneční kroky, jako je mazurka. Nezveřejňuje seznam tanců pro konkrétní noc. Tento průvodce proto vysvětluje čtyři tance, které můžete v české folklorní kultuře potkat, abyste věděli, odkud pochází, pokud se některý objeví. Fotografie zachycuje účinkující v krojích na festivalu ve Strážnici, nikoli v této restauraci.

Polka

Wikipedie uvádí, že polka je taneční styl a žánr, který vznikl v Čechách devatenáctého století. Název se podle všeho odvozuje od českého slova půlka, tedy poloviční krok, a tanec je ve dvoudobém taktu 2/4. Do pražských plesových sálů pronikl do roku 1835 a do Vídně do roku 1839 a v Paříži se jeho popularitě říkalo polkamanie. Historici se domnívají, že polka vznikla jako rychlejší verze valčíku. Je to tanec nejvíce spojovaný s Čechami a Wikipedie v hesle o české hudbě uvádí českou polku jako slavný regionální tanec.

Furiant

Wikipedie popisuje furiant jako český lidový tanec s rychlým tempem a nepravidelnými, proměnlivými rytmy, tančený ve dvojicích. Mužský tanečník hraje hrdého, okázalého nápadníka, zatímco tanečnice se kolem něj lehce pohybuje, a styl si utahuje z domýšlivé arogance, která se kdysi spojovala se sedláky. Článek uvádí, že se v devatenáctém století stal národním symbolem, zejména po Smetanově Prodané nevěstě, a že Dvořák napsal furianty ve svých Slovanských tancích. Jeho původ i původ jeho názvu jsou sporné.

Verbuňk

Podle Wikipedie se verbuňk ze Slovácka tančí improvizovaně, v okresech jižní Moravy a Zlína, a UNESCO jej v roce 2008 zapsalo jako nehmotné dědictví. Wikipedie v hesle o českém folklóru popisuje verbuňkové písně a tance jako spjaté s odvodem a regionální. Jako improvizovaný tanec se mění provedení od provedení. Zda se objeví na večeři se show, závisí na souboru, a rezervační stránka jej neuvádí.

Mazurka, polský host

Rezervační stránka uvádí mazurku jako tanec, který se hosté učí. Wikipedie popisuje mazurku jako polskou hudební formu založenou na stylizovaných lidových tancích v třídobém metru, přičemž název je spojen s Mazovskem. V devatenáctém století se stala populární v tanečních sálech po celé Evropě a Wikipedie poznamenává, že čeští skladatelé Smetana, Dvořák a Martinů všichni do určité míry mazurky skládali. Mazurka tedy patří jak k širšímu středoevropskému tanečnímu repertoáru, tak k polskému vlastnímu. Pokud očekáváte pouze české tance, tento je překvapením.

Dvořák a tance

Dvořákovy Slovanské tance, složené v letech 1878 a 1886 a vydané jako Op. 46 a Op. 72, ukazují, jak tyto tance pronikly do koncertní hudby. Wikipedie uvádí, že většina z nich využívá české taneční vzorce, včetně furianta, sousedské, skočné a špacírky, zatímco se objevuje také polka a mazurka. Článek dodává, že jako vzor použil Brahmsovy Uherské tance, ale čerpal především z rytmů české lidové hudby. Pokud vám hudba zní povědomě, částečně je to právě proto.

Zapojení se

Rezervační stránka uvádí, že se hosté učí tradiční taneční kroky a stávají se součástí představení. Večer, který učí kroky, je určen pro začátečníky, takže se neočekává, že někdo přijde s jejich znalostí. Noste pohodlnou obuv, nejprve sledujte nohy tanečníků a očekávejte živý rytmus. Pokud raději jen přihlížíte, večeře a nápoje kolem vás pokračují. Hlavní průvodce popisuje celý večer popořadě.

Přečtěte si dále: Česká lidová večeře: co se děje

Pro koho to není

Pokud chcete představení jednoho konkrétního tance v divadle, například inscenovanou polku nebo verbuňk v podání národního souboru, večerní show s večeří tím není. Zdejší tance se mísí s večeří a účastí publika a rezervační stránka nezveřejňuje program. Pokud neradi býváte vyzváni k zapojení, zvolte raději koncert vsedě.