Jídlo a pití
Moravské víno a skleněná dýmka
Co znamená neomezené víno, Becherovka a skleněné dýmky na pražském folklorním večeru, s příběhem moravských vinných sklepů.
Rezervovat večer ve sklepě ↗Rychlá odpověď
Víno se během tohoto večera podává ve speciálních skleněných trubicích, jaké se používají ve vinných sklepech na jižní Moravě, v regionu, kde se pěstuje většina hroznů pro Českou republiku. Vstupenka zahrnuje také Becherovku, bylinný likér z Karlových Varů, neomezené množství vína, piva, nealkoholických nápojů a kávy a sklenku šumivého vína.
Co je součástí vstupenky
Rezervační stránka uvádí večeři a nápoje včetně odvozu. Nápoje zahrnují Becherovku jako aperitiv, neomezené množství vína, pivo, nealkoholické nápoje a kávu a sklenku šumivého vína; víno se podává ve speciálních skleněných trubicích používaných ve vinných sklepech jižní Moravy. Menu zde není uvedeno, protože pokrmy se mění. Fotografie zachycuje tradiční vinné sklepy v Petrově na jižní Moravě, nikoli pražský sklep tohoto večera.
Morava, vinařská země
Wikipedie uvádí, že Morava představuje přibližně 96 procent vinic České republiky a že český vinařský zákon uznává dvě oblasti, Moravu a Čechy. Morava se soustředí na jižní Moravu, kolem řeky Dyje. Článek uvádí, že produkce se zaměřuje na místní odrůdy révy, že víno propojené s místní kulturou učinilo z Moravy klíčovou destinaci vinařské turistiky a že vinařské vesnice jsou známé zářijovými vinobraními.
Víno a tradice sklepů
Wikipedie v hesle o Moravském Slovácku označuje tento region za známý svým folklorem, hudbou, vínem, kroji a tradicemi, takže víno a hudba se v jeho popisu objevují vedle sebe. Článek o českém víně ukazuje tradiční vinné sklepy v Petrově u Strážnice. Sklepní večer s lidovou hudbou obojí spojuje. Tento večer se odehrává v pražském sklepě, nikoli na Moravě, takže prostředí je vypůjčené a moravská je pouze myšlenka.
Skleněná trubice
Rezervační stránka uvádí, že víno se podává ve speciálních skleněných trubicích používaných ve vinných sklepech jižní Moravy. Wikipedie popisuje vinní zloděj jako pipetu, skleněnou nebo potravinářskou plastovou trubici používanou při výrobě vína k odebrání malého vzorku ze sudu. Rezervační stránka neuvádí, že by trubice zde sloužily stejnému účelu, proto jim říkejte skleněné trubice a očekávejte neobvyklý způsob nalévání vína.
Becherovka
Wikipedie popisuje Becherovku jako bylinný hořký likér vyráběný v Karlových Varech společností Jan Becher podle tajné receptury s více než dvaceti bylinami a kořením a s obsahem alkoholu 38 procent. Uvádí, že se často pije jako digestiv a obvykle se podává vychlazená a že někteří ji podávají s tonikem jako nápoj zvaný beton. Rezervační stránka ji uvádí jako aperitiv, takže večer otevírá malým, silným bylinným nápojem.
Pivo, víno a český stůl
Wikipedie uvádí, že Česká republika má nejvyšší spotřebu piva na obyvatele na světě a že jídla jsou často doprovázena pivem nebo vínem. Dodává, že Česko produkuje víno převážně na Moravě. Neomezené víno a pivo na vstupence tak ladí jak s kuchyní, tak s večerem. Rozložte si tempo: večer trvá přibližně tři hodiny a pořadatel vás odveze zpět, takže návrat nevyžaduje žádný plán.
Pro koho to není
Pokud hledáte degustaci vína s poznámkami o odrůdách a ročnících, toto není ona: víno je součástí folklorního večera a rezervační stránka neuvádí žádného producenta ani odrůdu. Pokud nepijete alkohol, neomezené jsou nealkoholické nápoje a káva, ale Becherovka a šumivé víno obsahují alkohol. Ohledně stravovacích potřeb kontaktujte pořadatele před termínem. Hlavní průvodce popisuje celý večer.
Přečtěte si dále: Folklorní večer v pražském sklepě
Často kladené otázky
Co jsou ty skleněné trubice?
Rezervační stránka uvádí, že víno se podává ve speciálních skleněných trubicích používaných ve vinných sklepech jižní Moravy.
Je víno skutečně neomezené?
Ano. Vstupenka zahrnuje neomezené víno, pivo, nealkoholické nápoje a kávu, plus Becherovku a sklenku šumivého vína.
Co je Becherovka?
Český bylinný likér vyráběný v Karlových Varech, podle Wikipedie s 38 procenty alkoholu. Rezervační stránka jej uvádí jako aperitiv.
Zdroje